U sodové vody je jisté, že nebyl objevena náhodou, ale cíleným lidským úsilím.Historie sycení vody oxidem uhličitým sahá až do 16.století, kdy proběhlo několik pokusů vyrobit „ umělou minerální vodu“ nazývanou taktéž vodou sodovou ( díky přídavku sody k destilované vodě ) a nahradit tak touto výrobou oblíbené a léčivé přírodní minerální vody.
U minerálních vod byla zásadním problémem distribuce z lokalit, kde byla minerální voda stáčena z pramene. Velká vzdálenost a nestabilní obaly ( keramika, sklo ) ztěžoval prodejcům jejich cestu k zákazníkovi.
Proto docházelo v Evropě k nemálo pokusům vyrobit vodu umělou s podobnými vlastnostmi a účinky. První sodovky se podařilo vyrobit až v r 1796 v Londýně. Novému nápoji byly zpočátku přisuzovány léčivé účinky, jenž se promítaly také do reklamy konkrétních výrobců ( zdravotní sodová voda…) a sodovka se vyráběla pouze v menším množství v koncesi drogistické nebo lékárnické ( výroba potřebného oxidu uhličitého se prováděla nebezpečným rozpouštěním vápence nebo mramoru kyselinou solnou ).Jedním z prvních takových výrobců u nás byl i lékárník Josef Furst v Praze.
Na začátku 19.století se výroba sodové vody i přes poměrně nákladnou výrobu velmi rozmohla díky Johnu Brahamovi z Anglie.
Opravdovou velkovýrobu sodové vody zahájil Dr. Friedrich A.Struve v Drážďanech kolem r 1823 s pozdějším rozšířením výroby do Lipska a východního Pruska.
Jedním z prvních průkopníků strojové výroby sodové vody v zemích českých byl Julius Kurzhalls z Děčína, jehož specializovaná firma na eterické oleje a esence zahájila v r.1852 také výrobu sodových vod.V Praze pak následovaly v r. 1863 podniky firmy Reinhard a spol. a r. 1869 chvalně známá sodovkárna Dr.František Zátka a.s. se závody v Karlíně a v Holešovicích.
Skutečný rozmach výroby sodové vody nastal začátkem 19.století díky prodeji kapalného oxidu uhličitého v tlakových ocelových nádobách.Díky snadné obsluze a výrobě sodovky sycením vody přes směšovač s oxidem uhličitým uvolňujícím se pod vyšším tlakem z tlak.nádoby, zavedli výrobu sodovky také hostinští a jiní živnostníci s svobodnou živností.V dobách ekonomických krizí vyrábí sodovky také pivovarské, konzervárenské, lihovarnické a jiné provozy.
Po vynálezu pákového uzávěru koncem 19.století se sodová voda stáčela převážně do skleněných lahví o obsahu 0,3 a 0,5 litru či do sifonových lahví ze silnostěnného skla o obsahu 0,2 až 2 litry.
Sodové vody a ochucené limonády se v letech první světové války staly velmi vítaným a levným nápojem…..vrcholem jsou pak 30.léta 20.století, kdy vznikají nové a nové sodovkárny vyrábějící sodové vody a limonády s rozličným sortimentem příchutí.
Jako koncesovaná živnost je u nás výroba sodové vody uznávaná od r. 1910. V té době zaznamenáváme již více jak 1500 výrobců v ČSR.
Po druhé světové válce a s nástupem komunistického režimu dochází k nucenému ukončení a uzavření většiny soukromých sodovkáren, větší provozy v rámci centralizace přecházejí pod správu národních podniků : Pivovary a sodovkárny n.p. a Pekárny a cukrárny n.p.
Nejvýznamnější výrobci sodových vod a limonád :
Dr.F.Zátka Praha – Karlín a Holešovice
Reinhard a spol. Praha – Vysočany
Družstevní podnik hostinských Prostějov
Bratří Zátkové České Budějovice
Hostinská sodovkárna Praha – Košíře
