Ví bůh, kde se vzalo pivo. Jisté je, že zde není od nepaměti. Až když člověk poznal užitek obilí, osvojil si dovednosti v jeho pěstování a zpracování a začal jej využívat pro vlastní potřebu, nastal čas k „objevení“ piva. V době kdy byla splněna základní podmínka pro výrobu piva, tj. když člověk ovládl procesy pečení chleba, se pravděpodobně nedopatřením dostaly zbytky chleba do nádoby s vodou a zde si v klidu vykvasily. A základ piva byl na světě. Potom už nezbylo nic jiného než tuto tekutinu dále vylepšovat. Kromě tzv. zákvasného chleba se k dochucení nápoje používaly různé bylinné přísady.
Pivo tehdejší doby vypadalo dosti nevábně a také i jinak chutnalo :)
Svým současníkům ale jistě přinášelo stejné potěšení a uspokojení jako pivo dnešní. Tehdejší pivo bylo výhradně nefiltrované a popíjelo se pomocí slaměného brčka, jako je to např. k vidění na dobových kresbách ve staré Arábii. Další nevýhodou byla krátká trvanlivost tohoto moku.
První dochované zmínky o pivu pocházejí kolem roku 3000 let před n.l. z říše Sumerské.
Pivo taktéž vyráběli staří Egypťané, kde bylo považováno za základní potravinu. Rozšířeno bylo mezi dělnictvem i vyšší sférou. Ovšem ani Keltové nebyli pozadu. První důkazy o propojení výroby piva a Slovanů pocházejí z 10.století. Je velmi pravděpodobné, že právě Slované začali chmel pěstovat jako první účelově k dochucení piva. Do té doby se sbíral pouze jako divoce rostoucí. K dochucení se také používal anýz, šafrán, puškvorec či jalovec.
Průkopníky ve vaření piva byli mniši, prý se vypilo v klášteře až 5 litrů na hlavu. Klášterní pivovary na dlouho zastávaly dominantní postavení. Konkurovat jim velmi brzy „přispěchaly“ vrchnostenské pivovary či pivovary právovárečných měšťanů.
Původně však měšťané vařili pivo podle dohodnutého pořadí, každý ve svém domě, a pivo se pak pilo i v ostatních hostincích. Ovšem konstantní kvality piva na čepu nebylo takto možno nikdy dosáhnout, proto začali měšťané stavět své vlastní průmyslové pivovary společnými silami s tím, že pak pivovar propachtovali najatému sládkovi.
Opomenout nesmíme velmi zajímavé právo mílové – do okruhu jedné míle (cca 7 až 11 km) nesměli hostinští čepovat jiné pivo než to z příslušného pivovaru. Toto právo proto nepřímo napomohlo tak husté síti pivovarských provozů v našich zemích, se kterou se ve sběratelské branži setkáváme. Propinační právo (povinnost odebírat pivo z místních pivovarů) bylo zrušeno až v roce 1868.
Po té se zakládají nové, větší, modernější pivovary, kolem roku 1900 bylo na našem území přes 1000 činných pivovarů! Distribuce piva do vzdálenějších oblastí byla nevyhnutelná – objevily se první láhve s litými texty či logy pivovarů (70. Léta 19. století), zakládaly se stáčírny láhvového piva a pivo se tak stalo velmi dostupným a levným nápojem.
S nástupem spodního kvašení a potřebou pivovarů uspokojit narůstající zájem o láhvové pivo nastává velká změna i v přístupu skláren směrem ke kvalitě a rozličnosti dodávaného obalového skla. Nové poznatky v oblasti chemie a strojírenství postupně převádí klasický sklářský ruční způsob vyfouknutí skloviny do připravené formy k poloautomatické či plně automatické výrobě láhví a plnících strojů.
Rozmach pivovarnictví ve 30.letech a těsně před druhou světovou válkou byl obrovský, svědčí tomu i mnoho dobových reklam, upoutávek, snahy velkých pivovarských společnosti o spojení s jinými a mnohdy i menšími provozy, zvyšování kvality piva a rychlejší distribuce i do těch nejvzdálenějších koutů pomocí nákladních automobilů, jenž pomalé a neefektivní koňské povozy rychle nahradily.
V období Protektorátu Čechy a Morava nastává doba temna, některé provozy konfiskovány a spravovány Protektorátem, některé násilně či díky nedostatku surovin uzavřeny.
I po roce 1945 nebylo v pivovarnictví na růžích ustláno – mnoho provozů v sudetských oblastech bylo uzavřeno a nebo měly jepičí život pod národními správci do r. 1948, na to kolektivizace a sdružování podniků pod ministerstvo průmyslu a výživy a konečně rok 1960 – totální přelom v devastaci zbylých pomníků zašlé slávy českého pivovarnictví….
Významné pivovary : Významné stáčírny lahvového piva :
Měšťanský pivovar Plzeň J. Stauss Praha
Plzeňský akciový pivovar Gambrinus G. Tugemann Liberec
Český akciový pivovar Č.Budějovice J. Knespl Mladá Boleslav
Akcionářský pivovar Praha – Smíchov W. Habenicht Děčín
Společný pivovar pražských sládků v Bráníku H. Wagenknecht Varnsdorf
Fr.Ringhoffer pivovar Velké Popovice A. Hradetzký Brno
Měšťanský pivovar Ústí nad Labem F. Karhan Č.Budějovice
Schwarzenbergský pivovar Protivín Družstvo hostinských Trutnov
Anton Dreher vývozní pivovar Žatec L. Steiniger Cheb
Hanácký pivovar a sladovna Olomouc S. Holoubek Turnov
Láká vás navštívit nejstarší pivní lázně v Evropě? Pak navštivte pivní lázně Praha a užijte si relaxační koupele v pivním extraktu!
